Proč jste navštívili zrovna Tábor?
Tábor je v mnoha ohledech podobný Příbrami. Podobný počet obyvatel, relativně srovnatelný rozpočet města, podobná skladba a úroveň sportovních soutěží. Napadlo mě tedy zorganizovat společnou schůzku. Vždy, když v rámci sportovní komise vytváříme nějaké dotační programy, tak se inspiruji městy, kde to dobře funguje a udávají trend. Byl jsem proto rád, že jak Míra Peterka, tak i Renata Vesecká mohli vidět, jak to tam vypadá a že spousta i zdánlivě složitých věcí jde. Sportovní komisi i obdobu našeho SZM (Sportovní zařízení města) vedou v Táboře zkušení sportovní „bafuňáři“, kteří velmi dobře vědí, co dělají. Tamní zastupitelstvo je evidentně schopné přijímat strategická rozhodnutí v oblasti sportovní infrastruktury a rozvoje sportu a táborské sportovní kluby dělají v posledních letech velký progres.V jakém režimu funguje tamní organizace TZMT (Tělovýchovná zařízení města Tábor)?
Není to příspěvková organizace, ale „eseróčko“. Věci se pak neřeší přes odbor investic, který má na starosti spoustu jiných věcí a nestíhá, ale v rámci na to zřízené společnosti za účasti sportovců, projektanta a šéfů jednotlivých sportovních zařízení. O sportovištích a jednotlivých sportech tedy rozhodují lidi, kteří se v tom pohybují celý život a rozumí tomu. Zde dají dohromady projektovou dokumentaci a pošlou to rovnou na NSA (národní sportovní agentura) popř. na jiné poskytovatele dotací.

Porovnávali jste, kolik peněz dává Tábor na přímých dotacích do sportu?
Oni dávají ročně do sportu na přímých dotacích 23 milionů Kč, zatímco Příbram dává necelých 17 milionů. 6 milionů je z mého pohledu významný rozdíl, který by nám velmi pomohl. Někteří příbramští zastupitelé mají přesto pocit, že město dává na sport příliš mnoho peněz a že máme vlastně dostatek sportovišť, což mi přijde neuvěřitelné. Když se v nedávno zveřejněném benchmarkingu vztáhla výše dotace k běžným výdajům města, vyšel nám za rok 2022 podíl 2,03 %, zatímco průměr v ostatních městech je nějakých 2,3 % - 2,4 %, což by v případě příbramského rozpočtu (běžných výdajů) znamenalo nárůst v jednotkách milionů.

Můžete blíže pohovořit o zmíněném benchmarkingu?
Město Příbram se před několika měsíci zúčastnilo sportovního benchmarkingu (porovnání) v kategorii středně velkých měst, kterého se zúčastnilo 30 vybraných obcí a měst s průměrnou velikostí 23 tisíc obyvatel. Jedná se o nástroj pro hodnocení efektivnosti podpory sportu a provozu vybraných sportovních zařízení. Má sloužit zástupcům samospráv jako zdroj dat pro strategické i krátkodobé rozhodování

A jak Příbram z této analýzy vyšla?
Porovnání přineslo několik zajímavých zjištění. Ukázalo se například, že Příbram vynakládá relativně hodně peněz na provoz svých zařízení v přepočtu na 1 obyvatele i vzhledem k celkovým kapitálovým výdajům města. Naopak co se podílu sportovních dotací na běžných výdajích rozpočtu týče, bylo nám doporučeno jeho navýšení. Překvapením naopak nebylo nízké hodnocení Příbrami co do počtu uskutečněných sportovních akcí s podporou města. To přesně koresponduje s nedostatečným sportovním zázemím. Nepotěšil ani nízký podíl dětí a mládeže ve sportovních klubech a spolcích na počet obyvatel. Velkou radost nám udělaly výsledky SZM, co se týče způsobu vedení a efektivity jednotlivých provozů. Velmi dobře byla například hodnocena nízká nákladovost plaveckého bazénu, relativně vysoké tržby ze vstupného a prodeje permanentek, velmi dobrý hospodářský výsledek zimního stadionu, relativně nízké provozní náklady sportovní haly aj. Potvrdili jsme si též nízkou návštěvnost letního koupaliště, které v této podobě nedává do budoucna smysl. Venkovní koupaliště skončilo v tomto ohledu nejhůře ze všech.

Pojďme zpátky k vaší návštěvě Tábora. Jaká je zde sportovní infrastruktura?
Vedle školních tělocvičen mají ve městě dvě sportovní haly, zimní stadion, plavecký stadion, atletický stadion a několik fotbalových hřišť. Jedna ze sportovních hal byla dokončena před dvěma roky a nabízí velkou kapacitu a fantastické zázemí hned několika sportům. Druhá hala funguje de facto bezobslužně 24/7. Vstupuje se do ní přes QR kód, prostřednictvím bankovní identity trenéra či vedoucího daného sportovního oddílu. V nové multifunkční hale Mír je zřízeno dohledové centrum, pomocí kterého mají dokonalý přehled o dění v té druhé hale. Ušetří tak minimálně za provoz recepce a související pracovní sílu. Tyto dvě haly dohromady poskytují 4 veřejně dostupné hrací plochy, zatímco my máme pouze jednu městskou plochu na všechny halové sporty v Příbrami.

Příbram dlouhodobě trápí nedostatek sportovišť a odpovídající zázemí pro atletiku. Jak na tom byl Tábor před výstavbou nové haly?
Dost podobně jako my. Školní tělocvičny nezvládaly pokrýt poptávku ze strany sportovních oddílů a svými rozměry a zázemím nevyhovovaly požadavkům řadě sportů. Původní sportovní hala byla více než 90 let stará a měla sloužit jen dočasně pro tehdejší zemskou výstavu. Jak to tak bývá, byla nakonec využívána sportovci desítky let. Postupem času ale přestala splňovat soudobé požadavky, a tak ji město nechalo zbourat. Na jejím místě postavilo nové víceúčelové zařízení.

Kolik sportovní hala v Táboře stála, jak dlouho trvala její výstavba a jaké jsou na ní ohlasy?
Sportovní hala Mír stála 165 milionů Kč bez DPH a město ji hradilo ze svých peněz. Stavba trvala 1,5 roku a byla dokončena v listopadu 2021. Dle vyjádření Jana Bendy, jednatele tělovýchovných zařízení města Tábor, hala očekávání nejenom splnila, ale výrazně předčila. Nadšení jsou atleti, kteří díky nové hale získali skvělé podmínky pro celoroční přípravu. Pochvalují si navýšení kapacity, možnost trénování běhu i technických disciplín. Pozitivní ohlasy mají i od zástupců míčových sportů, kteří teď mají konečně adekvátní zázemí pro své oddíly a mohou zde pořádat i velké turnaje pro více týmů.

Jakým způsobem vznikal koncept haly a objevily se při výstavbě nějaké komplikace?
Koncept vznikal několik let za účasti mnoha sportovců a odborníků. Město zvažovalo několik variant. Ve hře byla rekonstrukce původní haly, stavba za městem či výstavba nové haly na místě té původní. Samozřejmě se to neobešlo bez problémů. Tak komplikovanou stavbu není jednoduché navrhnout a původně najatý ateliér nezvládl dokončit projektovou dokumentaci, proto si město muselo později najmout někoho jiného k jejímu dokončení. Výsledek ale rozhodně stojí za to.

Co všechno hala nabízí?
Podařilo se jim vytvořit multifunkční zařízení, které nabízí skvělé zázemí pro míčové sporty, atletiku a tanec. Hala je rozdělena na dvě budovy. V přízemí objektu s označením A je atletický tunel včetně prostoru pro technické disciplíny, jako je skok do výšky a dálky i skok o tyči. Vše na sebe navazuje a je propojené schodišti a výtahem. Nechybí posilovna a zázemí pro sportovce i diváky. Součástí budovy A jsou dále dvě menší víceúčelové tělocvičny, taneční sál a prostor pro úpolové sporty.

Budova B je hala s tribunou rozdělenou do několika sektorů, na kterou se vejde více než 500 diváků. Plocha o rozměrech 40x20 metrů byla koncipována tak, aby splňovala podmínky i pro prostorově nejnáročnější halové sporty, jako je florbal, házená či futsal.

Dá se sportovní hala nějak rozdělit, aby v ní souběžně mohlo sportovat více skupin?
Ano, toto vyřešili velmi efektivně. Hala se dá napříč rozdělit mobilními zástěnami, které se spouštějí ze stropu, což umožňuje odehrát na ploše najednou třeba tři volejbalové nebo dva basketbalové zápasy. Celkově může v nové víceúčelové hale sportovat současně a nezávisle na sobě hned osm skupin.

Tak velká hala musí být jistě dost energeticky náročná. Mysleli projektanti při její výstavbě i na tento aspekt?
Plocha střechy má přes 3 tisíce metrů čtverečních a v budoucnu na ní chtějí instalovat fotovoltaické panely, které mají podle propočtů odborníků vyprodukovat více energie, než je potřeba pro chod budovy. Proto je nová hala propojená s plaveckým stadionem a přebytek energie bude možné využívat i tam.

Kolik stojí hodina pronájmu pro veřejnost a jak se daří městu hala vytěžovat?
Hodina pronájmu tam stojí 900 Kč. Všichni, kdo měli možnost si halu vyzkoušet, si jí velmi pochvalují. Vyjma pravidelných tréninků táborských sportovních oddílů v odpoledních hodinách a víkendových turnajů, halu velmi rychle objevila i sportující veřejnost, zástupci juniorských, mužských či ženských reprezentací volejbalu, basketu a florbalu, takže i v létě, kdy je standardně okurková sezona, zde mají solidně obsazeno. Méně vytížená je hala pouze v dopoledních hodinách během týdne, takže jsou aktivně oslovováni senioři a některé základní školy, které nedisponují vlastní tělocvičnou.

Jak je na tom Tábor s bazénem?
Tamní bazén, resp. plavecký stadion sousedí bezprostředně se zmiňovanou multifunkční halou a v roce 2018 prošel první etapou rekonstrukce za 130 milionů Kč bez DPH. Za tyto peníze došlo k opravě těch částí objektu, které byly v havarijním stavu, přibylo wellness, upravil se dětský bazén, šatny aj. Nyní je již v procesu druhá etapa, během které se bude měnit bazénová vana a ochozy. Předpokládaný náklad je okolo 50 milionů Kč. Diskutuje se i o třetí etapě v podobě rozšíření stávajícího areálu o zážitkový aquapark, čímž by se z toho stalo návštěvní místo regionálního významu. Jihočeský kraj má zájem o stavbu krajského aquaparku a pokud by to bylo právě v Táboře, podílel by se na jeho výstavbě i finančně.

Čím dalším vás Táborští inspirovali?
Líbí se mi společný projekt jejich TZMT (obdoba našeho SZM) a krajské organizace ČUS na podporu sportování mladých s názvem Sportuju, jsem borec! Jeho cílem je nabídnout dětem možnost všeobecného pohybového rozvoje v čase, který vyhovuje jak dětem, tak i rodičům, tedy od 13 do16 hodin. Školáci mají možnost vyzkoušet si a zdokonalit se v plavání, atletice, míčových hrách a gymnastické průpravě, a to vše ve sportovním kampusu Kvapilova, jehož součástí je právě i víceúčelová hala Mír. Funguje to tak, že TZMT zajišťuje 2x týdně dozorovaný přesun dětí ze školy na sportoviště a zpět, potřebná sportoviště a kvalifikované trenéry. To vše za částku 500 Kč měsíčně za dítě. Aktuálně program využívá asi 100 dětí, které by jinak pravděpodobně seděly doma u počítače.